Už jste někdy zvažovali, že zkusíte hladovku nebo delší hladovění pro očistu těla či hubnutí? Možná jste slyšeli, že hladovění může být zdravé, ale také že může být nebezpečné. V tomto článku se podíváme, co hladovění vlastně znamená, jak působí na vaše tělo a psychiku, a jak se k němu postavit bezpečně a zodpovědně. Připravte se na informace, které vám pomohou udělat si jasno, než se pustíte do jakéhokoliv experimentu s jídlem.
Hladovění je stav, kdy člověk úmyslně nebo nedobrovolně nekonzumuje jídlo po určitou dobu. Může jít o krátkodobé hladovění (několik hodin až jeden den), které se používá například při půstových dnech, nebo delší hladovky trvající několik dní až týdnů. Tělo na hlad reaguje komplexně: spouští se mechanismy na úsporu energie, odbourávání tuků a postupně i svalové hmoty, pokud trvá příliš dlouho.
Hladovění není jen o fyzickém těle, ovlivňuje také psychiku. Můžete cítit únavu, podrážděnost, sníženou koncentraci, a u delších hladovek i zhoršení imunity. Přesto existují situace, kdy krátkodobé kontrolované hladovění (např. intermittent fasting) může mít pozitivní účinky na metabolismus a citlivost na inzulín.
Co je hladovění a jak tělo reaguje
Hladovění znamená nepřijímání kalorií po určitou dobu, a tělo musí najít jiné zdroje energie. V prvních hodinách využívá zásoby glykogenu v játrech a svalech. Po 12–24 hodinách dochází k přechodu na tukové zásoby a začíná proces zvaný ketóza.
- Krátkodobé hladovění může podporovat proces, kdy tělo recykluje poškozené buňky.
- Delší hladovka způsobuje pokles svalové hmoty, snížení metabolismu a možné nedostatky vitamínů a minerálů.
- Extrémní hladovění může být smrtelné, pokud trvá týdny až měsíce bez tekutin a minerálů.
Krátkodobé vs. dlouhodobé hladovění
Krátkodobé hladovění (12–24 hodin) bývá často součástí zdravého životního stylu.
Může podpořit:
- Zlepšení inzulínové senzitivity.
- Detoxikační procesy.
- Snížení kalorického příjmu bez stresu pro organismus.
Dlouhodobé hladovění (více dní) již představuje riziko dehydratace, nedostatku elektrolytů, oslabení imunity a může vést k závažným zdravotním problémům.
Vliv na pohodu a psychiku
Hladovění ovlivňuje náladu, soustředění a energii.
Časté projevy jsou:
- Únava a pocit slabosti.
- Podrážděnost a změny nálady.
- Snížená schopnost soustředění
Psychická odolnost a motivace hrají velkou roli. Kontrolované hladovky bývají snesitelnější, pokud si člověk dopředu nastaví jasný plán a pravidla, než když hladoví naslepo a bez konkrétní strategie. Včetně té na kompenzaci takto extrémního chování.
Bezpečné způsoby, jak hladovku využít
Pokud chcete vyzkoušet hladovění v rámci možností bezpečně, zvažte následující tipy:
- Začněte krátkými 12–16hodinovými půsty.
- Pijte dostatek vody a neslazených nápojů.
- Sledujte, jak tělo reaguje, a přestaňte při jakýchkoli varovných příznacích
Dlouhodobé hladovění bez lékařského dohledu je nebezpečné. Lidé s chronickými nemocemi, nízkou váhou nebo těhotní by se hladovění měli vyhnout. Vhodné není ani pro ty, kteří mají historii poruch příjmu potravy, jako je například anorexie. Hladovění by mohlo tento problém opět oživit, a to i když máte pocit, že jste již zcela v pořádku.
Jak dlouho člověk vydrží bez jídla?
- Závisí to na zásobách tuku, svalové hmotě, hydrataci a celkovém zdraví.
- Historické a lékařské údaje ukazují, že člověk může přežít několik týdnů až 2 měsíce bez jídla, pokud je dostatek vody.
- Bez vody je situace kritická během několika dnů, což může vést k selhání orgánů a smrti. Jídlo se tedy obvykle vnímá v extrémních podmínkách méně esenciální pro přežití, než dostupnost vody.
Zkoušeli jste někdy hladovku?
Zdroj
https://theconversation.com/the-science-of-starvation-this-is-what-happens-to-your-body-when-its-deprived-of-food-262355 – Co se děje při nedostatku jídla (anglicky)
https://www.sciencedirect.com/topics/food-science/starvation – Hladovění (anglicky)